Fotovoltaická elektrárna je stále oblíbenější způsob, jak získat alespoň částečnou energetickou nezávislost. Přesto kolem nich panuje celá řada mýtů, především okolo konce jejich životnosti. Solární panely se totiž dají docela dobře recyklovat.
Recyklace
Fotovoltaika se pyšní především ohledem na životní prostředí. A je tomu tak i při likvidaci. Solární elektrárnu totiž tvoří z 98 % křemíkové panely. Z těch lze získat skleněný materiál s čistotou 99,99 % a hliník, malý podíl hmotnosti připadá na plasty a nepatrné množství na vzácné kovy, jako je například stříbro. Po ukončení životnosti tak ze solárních panelů nezůstává žádný nebezpečný odpad, který by nebylo možné dále zpracovat.
Kromě samotných fotovoltaických panelů lze recyklovat také materiály ze střídačů, kabely nebo kovové konstrukce. Přitom není pravdou, že by se recyklace nutně prodražila. Naopak náklady na ni se zaplatí ze samotného rozebrání panelů a získání materiálu.
Je dobré vědět, že na fotovoltaické panely s vztahuje povinnost zpětného odběru, kterou zajišťují tzv. kolektivní systémy. Financování tohoto principu je podobné jako u baterií nebo jiných elektrozařízení. Pokud se jedná jen o několik málo panelů na střeše, lze je po skončení životnosti odevzdat ve sběrném dvoře.
Výměna a rozšíření
Životnost solárních panelů se počítá na desítky let, ačkoliv je pravdou, že časem se jejich výkonnost snižuje. Tento pokles je však menší než 1 % ročně. Recyklace přitom není jedinou možností, jak se s nevýkonnými panely vypořádat. V rámci oprav a údržby je můžete nechat vyměnit společně se střídačem a baterií, nebo fotovoltaiku rozšířit. Tím se její výkon dostane na zhruba stejné hodnoty, jaké měla při nákupu. Někdy je ale třeba zároveň vyměnit střídač nebo rozšířit kapacitu baterie. Pokud jste na fotovoltaiku čerpali dotace, na rozšíření už příspěvek nedostanete.